Dostáváme se k předposlední etapě našeho letního dobrodružství, pro mě už ne tak okouzlující, je to přeci jen město :-/ Vstáváme velmi, velmi brzy ráno díky hrozné zimě a máme tedy spoustu času na přípravu. Sušíme stan, proběhla sprcha a balíme. Do Osla to je jen 44 kilometrů, ale já už teď usilovně přemýšlím, kam zapíchneme to naše auto, střed města v úvahu nepřichází a okraj města taky, a navíc nemáme drobné

A tak jedeme a jedeme uličkami, otáčíme se, přetáčíme se a hle, tu na zákazu stání stojí celá řada aut a kousek dál je jedno malé místečko. Bravurně na pětkrát zaparkuji, ale stále jsem nervózní z toho, co bychom dělali v případě botky, nebo nedej bože odtažení auta (teď už je mi to k smíchu).

Vyrážíme směr centrum, zapisuji si název a číslo ulice, dokonce s sebou beru GPS a ukládám souřadnice – jen připomínám, že jsem v GPS omylem přepsal mapy Norska, takže jsme měli jen slepou mapu . Podle mapky Osla jsme se dostali skoro k pobřeží, ale naše názory na další postup se s Bárou zcela rozdělili, já vpravo, Bára vlevo. Z filmů již známe, že dělit se by byla hloupost, tak souhlasím s Bárou, neboť se chci později smát jako poslední. Došli jsme do parku a stále se snažili najít “sami sebe” na mapce, dosud jsme šli poslepu… a ta prokletá mapka byla úplně naprd. V batohu jsem objevil letáček o Oslu a na zadní straně nás zachránila celkem podrobná mapa Osla, dokonce jsme se našli. Teď přichází okamžik mé pravdy… měli jsme se dát vpravo… smích… Nicméně mě ihned přešel, protože mě zase chytla bolest kolena a tak jsem skoro celou cestu našlapoval jako Dr. House.

Centrum Osla je stejně odporné jako třeba Praha, davy lidí, divných lidí, oživlých soch, žebráků a tak, pražáci, znáte to Hledáme místo, odkud bychom se mohli připojit k internetu, Burger King opět nezklamal a poskytl i zásuvku. Děkujeme. Vyrážíme zpět k autu a samozřejmě si cestou prohlížíme i město :-/

Jsme venku! Hurá! Jedeme po dálnici, směr Švédsko, Bára spí. A jak tak nedávám pozor a platím mýtné 20 NOK, ocitáme se ve Švédsku. Myslím, že jsem nespal, ale kdo ví. Otáčíme to a jedeme zpět do Norska (zábavné, že?). Potřebujeme nakoupit a dostat zpět Tax Free za nakoupené suvenýry – 40 NOK nám vrátili. Kupujeme ještě chléb, čokoládu a pár bonbónů a tím jsou naše zásoby NOKů definitivně v čudu. Pozdě večer nacházíme na odlehlém místě skvělé místečko na přespání. Tak dobrou